Odkud se vzaly komiksy, ty barevné, dynamické a obrazové příběhy, které dnes baví miliony lidí na celém světě?
Historie komiksu sahá daleko do minulosti. Jeho vliv na kulturu a vzdělávání je neoddiskutovatelný.
Pojďme společně nahlédnout do historie komiksů. Prozkoumejme proměny komiksu od historie až po současnost, kdy komiksy pro děti získávají na popularitě a přináší radost a vzdělání.
Zdroj: Krumlovský obrazový kodex – Liber depictus.
Komiksy nejsou žádným novodobým vynálezem.
S nadsázkou můžeme říci, že se první komiky objevily již ve 2. tisíciletí př. n. l. v Egyptě. V této době vznikaly nástěnné malby, které vyprávěly příběhy skrze obrazy.
V období raného křesťanství se setkáváme s ilustrovanými rukopisy, kde text doprovází obrázek, připomínající dnešní komiksy.
Jeden z prvních komiksů se jmenuje Krumlovský obrazový kodex – Liber depictus. [1]
Zdroj: Bayeux Tapestry WillelmDux
Další známý milník pro komiks je z roku 1460, kdy vzniklo dílo Utrpení svatého Erasma, které svou brutalitou i dnes dokáže šokovat čtenáře. [3]
S nástupem knihtisku obrázkové příběhy získaly nový rozměr. Knihy a komiksy se staly dostupnými pro běžné obyvatele.
To se však nelíbilo církvi a knihy a komiksy byly velmi často označovány za pověrčivé a kacířské. Několikrát se v historii stalo, že se nevhodné rukopisy pálily.
Zdroj: Bayeux Tapestry WillelmDux
První díl jednoduchého komiksu pro děti od české autorky Evy Novosadové.
Hlavním hrdinou komiksu je morče Mortík, který má za úkol na své dobrodružné cestě vypěstovat zeleninu pro královnu Vilemínu. O tom, jak to dopadne a co ho na cestě čeká se dozvíte na 40 stranách ilustrovaného komiksu.
Komiks je vhodný pro děti od 3 let. Komiks děti zabaví a zároveň je naučí základy zahradničení.
Pomozte svým dětem rozvíjet jejich fantazii a kreativitu s naším originálním komiksem.
Zdroj: THE YELLOW KID
Průkopníkem moderního komiksu je švýcarský kreslíř Rodolphe Töpffer, který v 19. století vytvářel satirické příběhy.
Nicméně první komiks v dnešním pojetí vzniká až s americkým tvůrcem Richardem Outcaultem. Dne 16. února 1896 bylo vydáno jeho dílo Žluté dítě v časopise New York World. [4]
Zdroj: THE YELLOW KID
Zdroj: Vygenerováno pomocí AI.
V roce 1933 přichází Jerome Siegel s postavou Supermana a odstartoval tak éru superhrdinů. Padesátá léta pak přinášejí rozvoj mnoha dalších žánrů komiksů. [5]
I přesto, že v současné době existuje mnoho literárních žánrů, dětské knihy (pohádky, leporela), fantasy, science-fiction, osobní rozvoj, young adult, literatura faktu, historické romány, klasická literatura, poezie, thrillery, drama, horory, detektivky, cestopisy, biografie, tak komiksy, zejména ty pro děti, zažívají v posledních letech radostnější období.
Komiksy jsou zábavné a obsahují přirozené vzdělávací prvky. Podporují rozvoj čtenářských dovedností, kreativity, sociálních schopností a navíc motivují děti ke čtení. Komiksy jako Rychlomalůvky jsou přístupné i pro ty nejmenší čtenáře a umožňují jim začít objevovat svět zábavnou a interaktivní formou.
Zdroj: Srovnání několika vydání Rychlých šípů
Historie českého komiksu je velmi pestrá a proslulá. První unikátní komiksy vznikaly už v Československu. Mezi první Československé komiksy můžeme zařadit například Švejka od Josefa Lady, dětské komiksy Ondřeje Sekory, Rychlé šípy, Čtyřlístek, Kocour Vavřinec a jeho přátelé, Anča a Pepík apozději časopis ABC. Všechny tyto komiksy jsou dodnes velmi známé a stále populární.
Zdroj: Srovnání několika vydání Rychlých šípů
Zdroj: Ondřej Kavalír: Octobriana
V Československu vznikla jedna z nejkultovnějších komiksových postav. Superžena Octobriana, na které pracoval Bohumil Konečný a malíř Zdeněk Burian, měla vliv na světový komiks.
„Kniha se stala velkou mediální senzací. Vyšly o ní velké články ve světových časopisech, o komiksu referovali poslanci v britském parlamentu, obdivovala jej řada tvůrců.“ David Bowie dokonce zařadil komiks o Octobrianě mezi svých Top 100 knih. [5]
O tom, jaký vliv měla superžena Octobriana na světový komiks se dočtete z mnoha dostupných zdrojů na internetu.
Zdroj: Vygenerováno pomocí AI.
V dnešní digitální době se naši pozornost snaží tvůrci upoutat digitálním obsahem. Zejména filmy a animovanými seriály. Krásným příkladem je komiksový Kačer Donald a jeho následné ztvárnění do animovaného seriálu Kačeří příběhy od Walt Disney.
Seriál Kačeří příběhy měl 100 dílů a „v zemích bývalého Východního bloku, jako bylo Československo nebo Rusko, byl tento seriál vysílán až po pádu Železné opony.“ [6]
Mezi nejznámější zfilmované komiksy dnes rozhodně patří Marvelovky.
Zajímavostí je, že si komiksy stále udržují svoji popularitu a velmi často jsou to právě komiksy a manga, které bývají zfilmovány nebo animovány.
Zdroj: Vygenerováno pomocí AI.
Na komiksech se nám líbí jejich schopnost vizuálně zaujmout a přenést čtenáře do pestrých a dynamických světů. Díky tomu můžeme čtenáře snáze vtáhnout do děje. Líbí se nám prostředí, kde se obraz snoubí s textem a otevírají se dveře k rozvoji představivosti a čtenářských dovedností u čtenářů všech věkových kategorií, zejména pak u dětí.
Dnešní digitální doba dělá tvorbu jakéhokoliv obsahu dostupnou pro všechny.
Důkazem je i projekt Rychlomalůvky, který vznikl v období, kdy jsem jako matka hledala způsob, jak skloubit rodičovství s touhou po tvorbě. Příběh morčete Mortíka, který se stal inspirací pro komiksovou sérii, dokazuje, že kreativita a láska k umění může překonat i zdánlivě nepřekonatelné překážky.
Historie komiksu je stejně pestrá jako jeho obsah. Komiksy nás v různých podobách provází už od starověké Egyptské říše. Od prastarých hieroglyfů až po éru digitálních komiksů pro děti. Komiksy si vždy našly cestu k srdcím čtenářů. Ať už se jedná o akční superhrdiny nebo o dobrodružství morčete Mortíka.
Děkujeme, že jsme dostali tuto příležitost užívat si radost z tvoření a sdílet ji s našimi čtenáři.
Rychlomalůvky jsou důkazem, že láska k umění a touha po tvorbě přináší radost tvůrci, který skrze komiksy sdílí radost s malými čtenáři. Čtenář se během čtení komiksů učí a sní.
Objevte svět plný zábavy a kreativity s unikátním komiksem pro děti ještě dnes!
[1] Národní knihovna České republiky. Krumlovský obrazový kodex – Liber depictus. [online]. 1-1-2012. [cit. 2023-12-20].
Zdroj odkazu ZDE
[2] Tapisérie z Bayeux. ČT edu. Bohové a mýty staré Evropy s Václavem Cílkem na hranici mezi bájemi, historií a minulostí. [online]. [cit. 2023-12-20].
Zdroj odkazu ZDE
[3] Komiks frčí. ČT 24. [online]. 31. 10. 2011 [cit. 2023-12-20]
Zdroj odkazu ZDE
[4] Blackbeard, B. (1995). The Yellow Kid in McFadden’s Flats. Dover Publications
[5] Reflex.cz Krádež století jménem Octobriana: Slavná komiksová hrdinka s českými kořeny. JAN HOSNEDL [online]. 3. 3. 2016 [cit. 2023-12-20].
Zdroj odkazu ZDE
[6] Kačeří příběhy. Wikipedia: Otevřená encyklopedie [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2023-12-20].
Zdroj odkazu ZDE
Krumlovský obrazový kodex – Liber depictus. Galerie Výtvarného umění. Liber depictus a příběhy svatých žen. [online]. 14. 2. 2023 [cit. 2023-12-20].
Zdroj obrázku ZDE
Bayeux Tapestry WillelmDux. alipaiman, Public domain, z Wikimedia Commons. [online]. 17. 8. 2016 [cit. 2023-12-20].
Zdroj obrázku ZDE
THE YELLOW KID .Medium: Newspaper comics Vydávaný průběžně v: The New York World. První vydání: 1895 Autor: Richard F. Outcault. Obrázek modifikován ©2000-07 Donald D. Markstein. Art: The Yellow Kid is in the public domain [online]. [cit. 2023-12-20].
Zdroj obrázku ZDE
Srovnání několika vydání Rychlých šípů. Rychlé šípy Jaroslava Foglara a Jana Fischera. Skautská nadace Jaroslava Foglara. Srovnání několika vydání Rychlých šípů se současným tiskovým výjezdem. [online]. 20. 2. 2021 [cit. 2023-12-20].
Zdroj obrázku ZDE
Kavalír, Ondřej: Octobriana Ondřej Kavalír, Marek Berger: Octobriana. Labyrint a Euromedia, Praha, 2023, 264 s. Autor článku: Pavel Mandys [online].3. 12. 2023 [cit. 2023-12-20].
Zdroj obrázku ZDE
*pro zobrazení celých URL odkazů citací použijte zobrazení pro desktop
[1] Národní knihovna České republiky. Krumlovský obrazový kodex – Liber depictus. [online]. 1-1-2012. [cit. 2023-12-20].
Zdroj odkazu:
https://wwwold.nkp.cz/pages/page.php3?page=luc_krumlov.htm
[2] Tapisérie z Bayeux. ČT edu. Bohové a mýty staré Evropy s Václavem Cílkem na hranici mezi bájemi, historií a minulostí. [online]. [cit. 2023-12-20].
Zdroj odkazu:
https://edu.ceskatelevize.cz/video/4108-tapiserie-z-bayeux
[3] Komiks frčí. ČT 24. [online]. 31. 10. 2011 [cit. 2023-12-20]
Zdroj odkazu:
https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/kultura/komiks-frci-245866
[4] Blackbeard, B. (1995). The Yellow Kid in McFadden’s Flats. Dover Publications
[5] Reflex.cz Krádež století jménem Octobriana: Slavná komiksová hrdinka s českými kořeny. JAN HOSNEDL [online]. 3. 3. 2016 [cit. 2023-12-20].
Zdroj odkazu:
https://www.reflex.cz/clanek/causy/75227/kradez-stoleti-jmenem-octobriana-slavna-komiksova-hrdinka-s-ceskymi-koreny.html
[6] Kačeří příběhy. Wikipedia: Otevřená encyklopedie [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2023-12-20].
Zdroj odkazu:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Ka%C4%8De%C5%99%C3%AD_p%C5%99%C3%ADb%C4%9Bhy
Krumlovský obrazový kodex – Liber depictus. Galerie Výtvarného umění. Liber depictus a příběhy svatých žen. [online]. 14. 2. 2023 [cit. 2023-12-20].
Zdroj obrázku:
https://www.gvuo.cz/aktuality/liber-depictus-a-pribehy-svatych-zen_nd524
Bayeux Tapestry WillelmDux. alipaiman, Public domain, z Wikimedia Commons. [online]. 17. 8. 2016 [cit. 2023-12-20].
Zdroj obrázku:
https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Bayeux_Tapestry_WillelmDux.jpg
THE YELLOW KID .Medium: Newspaper comics Vydávaný průběžně v: The New York World. První vydání: 1895 Autor: Richard F. Outcault. Obrázek modifikován ©2000-07 Donald D. Markstein. Art: The Yellow Kid is in the public domain [online]. [cit. 2023-12-20].
Zdroj obrázku:
https://www.toonopedia.com/yellow.htm
Srovnání několika vydání Rychlých šípů. Rychlé šípy Jaroslava Foglara a Jana Fischera. Skautská nadace Jaroslava Foglara. Srovnání několika vydání Rychlých šípů se současným tiskovým výjezdem. [online]. 20. 2. 2021 [cit. 2023-12-20].
Zdroj obrázku:
https://www.skautskanadace.cz/aktuality/rychle-sipy-jaroslava-foglara-a-jana-fischera-65n
Kavalír, Ondřej: Octobriana Ondřej Kavalír, Marek Berger: Octobriana. Labyrint a Euromedia, Praha, 2023, 264 s. Autor článku: Pavel Mandys [online].3. 12. 2023 [cit. 2023-12-20].
Zdroj obrázku:
https://www.iliteratura.cz/kniha/10650-octobriana
© Všechna práva vyhrazena 2023